Historie Muzejního spolku
Vznik Muzejního spolku v Mikulově souvisel s rozvojem spolkové činnosti a zájmem o dějiny a přírodu. Kořeny mikulovského muzejnictví sahají až do roku 1908, chybějící prostory však snahy tehdejších amatérských nadšenců značeně omezovaly. Jejich sbírky se vešly do jediného kufru.
K založení mikulovského Muzejního spolku (Museumsverein in Nikolsburg) tak došlo až roku 1913, jeho prvním předsedou se stal tehdejší starosta Mikulova Alois Winter. Ve vedení spolku zasedly i další osobnosti města, např. ředitel gymnázia Artur Petak, školní rada Josef Matzura nebo probošt sv. pán Maushengen. Hlavním posláním spolku měl být sběr a uchovávání předmětů souvisejících s přírodou, prehistorií, historií, hospodářstvím, uměním a lidovou kulturou města Mikulov i celého mikulovského okresu.
Svou první výstavu otevřel Muzejní spolek 4. ledna 1914 v prvním patře chlapecké měšťanské školy. Vystavovaly se obrazy interiérů, které uspořádal správce muzejních sbírek Josef Matzura. V souvislosti s výstavou se o pár dní později konala také přednáška o dekoracích interiéru, kterou přednesl architekt a ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Brně Julius Leisching.
Spolek se od samého počátku pustil také do akviziční činnosti. Za půl roku činnosti se členům spolku podařilo získat například tradiční zlatý čepec (Goldhaube), pamětní minci, zkamenělé dřevo nebo starou mapu Španělska. Slibně se rozvíjející činnost spolku však brzy utlumila první světová válka.
Znovu se Muzejní spolek sešel až v roce 1919 a brzy získal dvě místnosti na mikulovské radnici. Rozběhla se tak intenzivní muzejní činnost, vrcholící v roce 1926 otevřením Městského muzea. V tomto období se také do činnosti spolku zapojil gymnaziální profesor Karl Jüttner, pozdější významná osobnost mikulovského muzejnictví. Muzeum postupem času vybudovalo bohatý sbírkový fond s mnoha unikátními předměty a zahájilo také publikační činnost. Činnost mikulovského Muzejního spolku ukončila druhá světová válka, muzeum však bylo především díky práci zmiňovaného Karla Jüttnera obnoveno.
Významná data
1908 - Počátky muzejnictví na Mikulovsku
1913 - Založení Muzejního spolku
1914 - První výstava Muzejního spolku
1919 - První poválečná schůze spolku
1924 - K. Jüttner se stává kustodem muzea
1926 - Otevření Městského muzea
1945 - Konec činnosti Muzejního spolku
1992 - Obnova Muzejního spolku
1999 - Odhalení pam. desky A. Muchy
2002 - Odhalení pam. desky J. Sonnenfelse
2006 - Busta kardinála Dietrichsteina
2011 - Odhalení Lormovy pamětní desky
2015 - Konec původního vedení MSM
2021 - Obnova Gebelova křížku
Předsedové MSM
od 2018 - Jiří Matuška
2015-2018 - Dobromila Brichtová
1992-2015 - Jarmila Červená
1931-1945 - Karl Jüttner
1924-1931 - Josef Matzura
1913-1924 - Alois Winter
Čestní členové
Nikos Armutidis
Dobromila Brichtová in memoriam †
Eduard Červený †
Jarmila Červená †
Ivan Dorovský †
Bohumír Franek †
Rudolf Gajdoš in memoriam †
Gertrude Gröll
Hermína Hlaváčková
Zdenka Jelínková †
Emil Kordiovský
Jaroslav Koželuha †
Stanislav Krátký †
Zlatislava Krůzová †
Josef Lawitschka †
Vlastimil Němeček †
Ivan Petrželka †
Zdeněk Pluháček
Vojtěch Samec †
Jaromír Tomeček in memoriam †
Rudolf Vodička in memoriam †
Svatopluk Vrbka
Josef Zapletal †
Činnost Muzejního spolku v Mikulově byla obnovena Ustavující valnou hromadou, která se konala 12. září 1992. Předsedkyní se stala Jarmila Červená, jednatelem spolku byl zvolen Svatopluk Vrbka a pod jejich vedením spolek začal vyvíjet bohatou činnost. Stal se organizátorem mnoha přednášek o historii, kultuře i přírodě Mikulovska, k nimž zval především regionální odborníky. V roce 1995 se spolek podílel na přípravách výstavy o moravských Chorvatech, instalované v Jevišovce a v Mikulově. Ve stejném roce zahájil Muzejní spolek také dokumentační činnost a začal pořizovat rozhovory s mikulovskými pamětníky.
Od roku 1998 se hlavním pracovní náplní Muzejního spolku stala připomínka významných mikulovských rodáků. V únoru 1998 byly zahájeny přípravy pamětní desky Alfonse Muchy, k jejímuž zhotovení byl vybrán akademický sochař Nikos Armutidis. Pozdější čestný člen spolku se stal autor všech dalších pamětních desek, které Muzejní spolek realizoval. V roce 2002 byla odhalena pamětní deska Josefa von Sonnenfelse, v roce 2006 byl bustou připomenut kardinál František Dietrichstein, o šest let později pak Hieronymus Lorm, po němž bylo z iniciativy Muzejního spolku pojmenováno i jedno z mikulovských náměstí. V roce 2014 byly zahájeny práce na pamětní desce, připomínající Karla Jüttnera, prvního ředitele mikulovského muzea.
Ani v období příprav pamětních desek další spolková činnost neustala. Ba naopak. Připravovaly se spartace hudebních děl z mikulovských archivů, které byly na koncertech také představovány veřejnosti. Promítaly se filmy z rodinných archivů obyvatel města i hrané filmy, které se v Mikulově a okolí natáčely. Spolek podporoval rovněž vydávání pohlednic, koncem 90. let spolupracoval na obnově židovského hřbitova, pořádal nejrůznější komentované prohlídky po mikulovských památkách, zájezdy za poznáním a členové spolku si troufli i na organizačně náročnější akce, jakou například v roce 2006 byla příprava série akcí k připomínce 370 výročí narození kardinála Dietrichsteina. Roku 2009 zahájil Muzejní spolek také publikační činnost, první knihou bylo "Povídání o Mikulově aneb o čem městské kroniky povídají a o čem mlčí", jejímž autorem je Svatopluk Vrbka.
V roce 2015 se dosavadní vedení spolku rozhodlo po třiadvaceti letech neúnavné práce pro spolek se v roce 2015 rozhodlo dosavadní vedení opustit své funkce a předat Muzejní spolek do nových rukou. Předsedkyní se stala Dobromila Brichtová, jednatelem Josef Šuba. Spolek se pak nadále věnoval organizaci přednášek, promítání filmů či nahrávání rozhovorů s pamětníky.
Po smrti předsedkyně Dobromily Brichtové v roce 2018, byl novým předsedou zvolen RNDr. Jiří Matuška.